Zima blue

Zdá se to až k nevíře, ale zaháknutej hypotékou, skoro dvouročním dítětem, kroužkem na prsteníku a stále si občas dokážu skočit z prašivý šedivý zimy někam do tepla. Před pár dny jsem se vrátil – už nevim po kolikátý, z Vietnamu a je to tam furt stejně dobrý. Vlastně je to lepší s každou další návštěvou.

Sešlo se mi tentokrát deset z deseti Moraváků. Než jsme v deset ráno odlítali, už jsem měl slivku v obou nohách a jedno točený na rozloučenou. Inu mokrej výlet jak na Erasmu. Listy kalendáře se mi v hlavě otočily zpět o několik let. Bylo skvělý nemít nervy z rekonstrukce, práce a starostí, zda dcera jí, není nemocná a celkově jestli jsme dobří rodičové. Prostě jsem vypnul a hodil to všechno na čtrnáct dní za hlavu. Doporučuju. I ten tik v oku zmizel…

Ani nevim, jestli to byla moje pátá nebo sedmá skupina. Je to vlastně jedno, ale jediné, co mě tentokrát dost mrzelo bylo, když slyšíte hnusný xenofobní nebo rasistický kecy od pár lidí, kteří měli jen to štěstí, že se narodili na správný straně hranice s českym pasem v ruce. Jinak vlastně nedokázali nic. Většinou to jsou jen komentáře ohledně bordelu v pangejtech, černý skládky za vesnicí atp. (Lidi zapomněli, že ještě v devadesátkách byla skládka v Čechách za každou vesnicí, příjezd po D8 do Prahy lemovala skládka v Letňanech, nebo že se třeba jedna tyčila hned nad Slaným), ale tentokrát to bylo jiné. Jedna nepříliš bystrá paní glosovala odchod člověka od bazénu slovy: “To je dobře, že ten čmoud šel pryč” a z vrcholů stupidity nicméně považuji otázku, kdo tedy válku ve Vietnamu vyhrál (ano, to je spíš úsměvné a na totální facepalm, než se stydět). Podotýkám, že jen tam jsme se o válce bavili několikrát a 10 dní jsme cestovali po cestách, kde vlály srpy s kladivem a žluté hvězdy na červeném pozadí. Prostě wow.

To, že alkohol je lubrikantem společnosti, platilo tady na tisíc procent. Vlastně možná jen díky Bia Saigon, 333 a Tiger jsme si ty večery všichni užili bez toho, aby někdo na někoho byl sprostej (samozřejmě bych to byl já, nebýt to moji klienti).

Ve středu ráno odlétám z další skupinou tentokrát na Filipíny a to už bude bohužel pro letošek vše. Pěkně si to vyberu v tom hnusnym počasí a přivezu vám jaro. Ju? Pak už to bude zas kolo, čundry a jiné outdoorové kratochvíle. Jo a ještě vlastně dodělat byt a přestěhovat se..au, radši na to nemyslet, nebo budu mít zase tik v oku.

Čau!