Karo Batak
Mám po snídani v hotelu v centru Kuala Lumpur, přebaluju svejch třicetsedm kilo zavazadel a zjišťuju poslední informace jak a kam po přistání v Medanu na Sumatře. Za pár dní totiž budu fotit tradiční svatbu lidí Karo. Teda Marie z Karo a Martina z Německa.
Karo Batak jsou lidé obývající horské a podhorské části severní Sumatry kolem sopek Sinabung a Sibayak, drží si svý tradice, svůj způsob života a v minulosti přistoupili na křesťanství, takže většina z nich jsou protestanti. Kostely kam se podíváš, s holkou na rande jít nemůžeš a pokud jdeš a náhodou to vyjde (víš jak to myslim), tak si ji prostě musíš vzít. Manželka se ti pak bude starat o domácnost, vychovávat caparty, zatímco ty budeš vysedávat s kámošema v kavárnách, pít zředěný kafe a kouřit cigára. Příštích 40 let. Je to patriarchát jak debil. Chlapi nepomáhaj v kuchyni, s prádlem, nikde. Prostě sedí a kouří, občas někde něco vyšmelej nebo opraví.
Veselka podle místních tradic není jen tak. A navíc když si cizák, tak neexistuje, že si ji prostě odvedeš k oltáři a je to! Martin si musel najít adoptivní Karo rodinu, podle složitých pravidel se stal členem rodiny Surbakti.
Surbakti je jedna z pěti základních rodin. Dalšími jsou Karo-Karo, Sembiring, Ginting a Tarigan, odkud pochází nevěsta. Sňatky mezi rodinama jsou nemožný, ačkoli je krev tak zředěná a bydlí od sebe hypotetický milenci tisíce kilometrů. Prostě to nejde. Na druhou stranu, pokud táta Surbakti má syna a táta Tarigan má dceru, přičemž jsou děcka bratranci, tak to jde. Dále pak pan otec nesmí mluvit se svojí snachou, byť spolu bydlí v jednom domě a v žádnym případě spolu nesmí být sami v jedné místnosti. Stejně se to aplikuje na paní matku a zetě, švagrový atp. Pokud pak potřebuješ dotyčnému něco sdělit, zkrátka to uděláš přes někoho…Tyto pravidla prý mají minimalizovat risk, kdy si někdo něco začne s někým v rodině. Napadá mě, že v minulosti, než tuto šílenost vymysleli, to muselo být asi dost divoký a hodně manželství končilo nejspíš po Italsku – lítaly banánový listy.
Martina tato “pozvánka” do Karo-Batak klanu stála dvacet kuřat. Dalších 300kg rýže, 125 kuřat a 125 ryb spolykala svatba. Na druhou stranu ušetřil na chlastu, kterej na svatbě neexistoval. Navíc Marie musí odškodnit svoje dvě ségry, protože je mladší a vdává se dřív než ony. Celá svatba byla taková pyramidová hra a kšeftaření, kdy se půl večera rodiny dohadovaly kdo kolik dostane a kdo co zaplatí. Pak se tančilo v kruhu na kolovrátkovou hudbu a karaoke. Každej zpěvák svym výkonem vyzpíval nějaký ty tisíce rupií novomanželum. Zpívala i Lucie, zpívala prostě na na na, na na na na ná a všichni Surbakti a Tarigan si myslí, že to bylo česky. Teda československy. Naše země v tomhle koutě furt neexistuje.