Sumantra

Je úterní odpoledne, svý mam dneska odpotápěno a do večerního semináře o krizových situacích ještě pár desítek minut. Takže mažu resty. Poslední fotoreport ze Sumatry je tady!

Už ste se mnou byli na svatbě a pod sopkou, takže tentokrát to je hlavně o lidech a venkově. Vrásčitý vysmátý lidi většinou barevně oděni se rádi zazubí do foťáku, děcka kolem pobíhaj a křičí na bás Bule! Bule! Většinou domorodce oslovuju mistr! a lady! , ale tady na vysočině se starším říká otče a matko, vrstevníci jsou vašimi bratry a sestrami. Označení matko mi neustále evokuje šatnářku ve Světácích. Heh. Světáci. To si musim brzy pustit.

No nicméně byl sem takovej nesvuj, jak se furt někde sedí, povídá, řeší a debatuje. Pořád někdo kafrá, popíjí pančovaný kafe kouří. Kouří! Neni to tak dlouho co sem přestal (zase), takže tohle byl docela zatěžkávací test a co mi opravdu pomohlo bylo drahý pivo, kterýho sem se prostě na Sumatře zřekl. Jinak bych tam bánil jak p.Hušáková v muzeu!

Většina fotek je z vesnice Telagah a okolí, odkud pochází nevěsta Maria (JZ od Medanu). Pár pozvání na “kafe”, vytáhneš foťák a o zábavu je postaráno.

Mam v plánu se na Sumatru nejspíš na podzim či příští květen vrátit. No uvidim, kam mě to zanese, ale rád bych pomohl Martinovi na farmě v horách. Až skončí jako kapitán na nákladních zaoceánských plavidlech, tak se bude plně věnovat budování eko farmy s ubytováním, kde vás během vašeho pobytu obejme zvuk džungle, ke snídani si dáte míchaný vejce od místních slepic, ovocný salát ze sadu na dohled a odpolední pot spláchnete pod vodopádem v pralese.

Takže tohle je Sumatra podruhé a rozhodně ne naposled!