Au! Podzim

Ahoj, tady podzim. Čau, tady Michal a ty se di vycpat, debile. Tak nějak bych si to asi potřeboval vyřikat po týhle roztodivnosti. Po šesti sezónách v Telemarku bylo tohle léto rozhodně to nejmíň letní. Permanentní začátek podzimu až na pár výjimek v minulých týdnech. To nechceš.

Trochu sem ten blog zanedbával. Poslední příspěvek 27.7. – to je někdy kolem Svatý Anny, chladný z rány. Zanedbával sem i fotky, rybaření a spoustu dalších věcí. Budu muset nakouknout do diáře, co všechno se za ty dny událo.

Asi nejlepší džob na světě je vézt si prdel přes Fjordy do Bergenu, poslouchat historky našeho skoro šestasedmdesátiletýho kamaráda Magneho, večer si s sním dát pár ip a ejlů, balit mu cigára a řešit ženský a politiku. Tenkrát v srpnu v osmašedesátym Magne házel šutráky na Ruskou ambasádu. Prý byl vždycky trochu pankáč a nezměnilo se na tom nic ani poté, co se stal ředitelem norský UNICEF. Než vlítli Amíci podruhý do Iráku, tak byl v Bagdádu na nějakym projektu. Na protest proti režimu trošku vyšperkoval fixou na hotelu oficiální plakát Sadáma. Přijeli tajný, začlo vyšetřování a on si šel radši zdřímnout než se věci zase trochu uklidní…No a když si ve Rwandě tenkrát pohrávali s genocidou a každej den tam umírali tisíce lidí, Magne tam pašoval v dvojitym kufru tisíce dolarů, aby mohli financovat projekt na záchranu sirotků a v poválečných podmínkách poskytovat dětem lékařskou péči.

Tak to je Magne, muj kámoš.

Letos sem poprvý vynechal Bluesfest v Notoddenu a místo toho si dal koncert skupiny Hajk. Najdi si to na youtube či spotify, je to fakt dobrý. Koncert za těch několik stovek trochu krátkej, ale afterpárty to napravila. Oficiální začátek v osum večer, v půl desátý se na dvůr restaurace nahrnula banda totálně vožralejch místňáků v čele s Torou a mohlo se začít. Indiepop na terase nad údolím, klasický letní počasí (10°C) a domorodci v trikách. Prej studený a odměřený seveřani. Pche. Omyl. Ty taneční kreace a roztoužený pohledy divejch Norek by zvedly z křesla nejednoho kvadruplegika.

Nahoře si prolítněte pár fotek tady z okolí a naší cesty na otočku do Bergenu.Většina výcvaků je z Bindigsnutenu, skály nad Nutheimem, kde se odehrával již zmíněný koncert skupiny Hajk. Byl to náš druhej letošní vejšlap na tenhle kopec a poslední den, kterej s námi trávila Sonja z Londýna. Duha, zlatá hodinka, skvělá viditelnost…no prostě všechno!