Atlas Orbis

Po třech nočních točbách za sebou si nejsem uplně jist, zda dokážu vyplodit nějakej smysluplnej text, ale mocca konev mi napumpovala dostatečnou dávku kofeinu do žil, abych to aspoň zkusil, protože dělat něco zkrátka musim…

Nuže.

Začít točit v sedum večer a vracet se domů za světla neni něco, z čeho bych byl extra odvařenej, ale pracovat na filmech vlastně tak nějak sedí mýmu stylu. Pár měsíců nevědět co dřív a pak si podobnou dobu dělat co chceš. Binární způsob života aka buď a nebo, kterej se propisuje celou touhle prací. Buď nestíháš a nebo se flákáš. Nic mezi tím není.

V dubnu jsme si takhle s klukama z UPP (odkud jsem raději zmizel, než abych poslouchal magora s blonďatym čírem) půjčili ostatně jako již po několikáté bílou Dacii a vydali se na západ od Ouarzazatu prozkoumat vesničky a úpatí Atlasu. Klasickej sobotní výlet. Někdo jezdí s děckama na Okoř, my si necháváme Okoř na důchod, kdy nás budou podepírat francouzský hole a kolena budou maštěný voltarenem.

Přivítalo nás klasický aprílový počasí, polojasno, vítr, počítač na palubovce ukazoval místama 2°C a naše větrovky samozřejmě moc nehřály. V radiu hrálo pár staženejch playlistů na spotify pořád dokola a my míjeli hornatou krajinu, kde se kolem nás střídaly barvy jak na Pollockových plátnech. Vesnický děcka oblečený ve vlněných djelábách před náma zdrhaly, ženský barvící koberce směle vykukovaly přes zeď a zkoumaly naše syntetický hadry, foťáky kolem krku a Radovanovu husí kůži od kotníků po uši. Fakt byla kosa…

Z okružní jízdy nakonec sešlo, protože asfaltka kolem dvou tisíc nad mořem rázem skončila a dál to bylo jen pro osly. Po minulém faux pas se stejným autem, kdy jsem nechal naplnit nádrž naftou namísto benzínu, jsme žádný průser 120km od hotelu nechtěli riskovat a tak jsme to otočili a zamířili do první kavárny, kde by nás mohl prohřát doušek čaje…

Až teď zacvaknu laptop, mizim do pivovaru Osegg v Římský, kde máme sraz s účastníky tohoto vymrzlýho “zájezdu”. Je mi jasný, že slovo Maroko u stolu padne aspoň dvacetkrát.

Krásný zbytek prázdnin!

P.S. Poznáváte benzínku na poslední fotce? Ale ano, je to ona! Benzínka z velmi vtipnýho hororu Hory mají oči!

EDIT: Přišel jsem večer z piva a Maroko bylo zmiňovaný prostě furt!