Marra Cash

Skrz upatlaný okna v našem bytě na Žižkově koukám na poslední jarní úplněk a snažím se vrátit o několik týdnů zpět do natáčecích dnů v Africe.

Na konci dubna jsme nasedli po protančený noci do charteru a objevili se po dvou hodinách na obratníku raka v Dakhle – hlavním městě Západní Sahary, kterou už nějakou dobu okupuje Marocké království.

Jak se dá obsadit území, který vám nepatří, nám názorně ukazuje nový Hitler –Vladimir Putin. Marocký král Hassan II. na to ovšem tenkrát šel trochu jinak a poté, co se ze Západní Sahary stáhli Španělé, tak v doprovodu dvaceti tisíc vojáků vyslal pochod 350 tisíc obyvatel Maroka na jih, aby území obsadili. Samozřejmě se to nelíbilo Mauretáncům ani Alžířanům a byla z toho patnáctiletá válka, kde zemřelo stejně lidí, jako na Ukrajině za poslední měsíc…Maroko tak zabralo 75% území tehdejší Západní Sahary. Tisíce a tisíce kilometrů čtverečních písku.

O Dakhle jsme slyšeli při jedné večeři v Essaouiře hotový pohádky. Padaly pojmy jako ráj na zemi, eden, nejhezčí část Maroka atp. realita však byla prozaičtější. Byla to docela díra. Písečné útesy, písečné duny, písek na silnici, písek ve vzduchu i v očích…Ještě včera jsem hrst vysypal z tenisek.

Pokud jste fanoušci Kitesurfingu, Dakhla pro vás bude Mekkou. Pokud máte rádi písek, zaleťte si tam taky. Já jsem fanda orientálního mumraje, takže jsem si zpravil chuť v Marakéši.

Náměstí Jemaa el-Fnaa v centru Marakéše je jeden neuvěřitelnej šrumec. Stovky stánků, tisíce lidí, miliony vůní. Atmosféra mě pohltila natolik, že jsem si připadal jak v transu. Nestíhal jsem ostřit a otáčet hlavu. Ze stánků se linuly vůně grilovaného masa a náměstí zahaloval namodralej kouř. Do toho si přidejte hráče na píšťaly, bubny a prodejce všeho možného. Byla to skvělá předehra povedenýho večera, který nás teprve čekal – hlavní hvězda, co-producentka seriálu a ex-bond girl nás hostila na střešním baru, kde chlast tekl proudem, stoly se nejdřív prohýbaly jídlem a pak pod tanečnicemi. Škoda, že jsme nemohli vydržet do kuropění…

Fotky jsou z Essaouiry a Marakéše, ale asi tam ještě vyškrábnu jeden pěkně promrzlej výlet do hor, než vás zahltim Azurovym pobřežím a Norskem. Uvidíme. Jinak MarraCash docela odpovídá a svý by o tom mohl vyprávět Matyáš, kterej v mafiánskym klubu Baboushka nechal za dva drinky a prosecco 80ojro. Inu, když musíš, tak musíš :)

P.S. V pondělí 20.6. nasedáme se Šotkem do káry a po 14 hodinách teleportování za volantem budem v boudě zaslíbené. Ve Stuvoyi. Takže Ha det bra!