Bon Office

Tak se stalo to, že se na mou automatickou odpověď v outlooku z roku 2014 zapomnělo a příští pondělí nastupuji do staronové práce na Smícháč. Do konce května. Záložku na levný letenky si pro jistotu smažu, aby mě to moc nelákalo a mohl se v klidu soustředit na práci.

Výhodou a zároveň nevýhodou dlouhodobých pobytů mimo váš nejbrhůd je fakt, že se ty vaše zážitky (ať už pozitivní či negativní) ničím nepřemazávaj. Takže když se vás po dvou letech někdo zeptá, kdy jsme se naposled viděli tenkrát v Praze, pravděpodobně si budu pamatovat i to, jaký panovalo počasí – teda pokud jsem v sobě neměl nějaký to pivo, žejo.

Je to vlastně stejně jako když si člověk pamatuje svou druhou dovolenou v Chorvatsku před x lety s tím rozdílem, že tady se jedná o mou rodnou zem. Zvláštní. Některý kamarády to až děsí. Příští čtyři měsíce budu tedy v Praze přemazávat vzpomínky roku 2014. Prostě podobný jaro za kompjůtrem.

Kéž bych to takhle fungovalo i v práci…

Skoro dva měsíce uplynuly od skvělýho výletu na Tenerife, kde jsme si s Cathy a Kafkym dali okruh v severní části ostrova. Samotnýmu výšlapu předcházelo gastroporno v místní taverně, kde jsme museli asi 40 minut čekat na stůl s pořadovym číslem v ruce. Když čekáte s Barraquitem, ve kterym je medový rum, tak to vlastně ani žádný čekání není. A pak to přišlo – pravý kanárský tapas, domácí víno a plný pupky za pár kaček. Muchas gracias!

Začátek i konec treku byl v surfařském městě Punto del Hidalgo. Spaní pod širákem, kaktusy, vavřínové porosty. Párkrát jsme se ztratili, ale o plus jedna našli, takže rozhodně úspěch.

Když jsme poslední večer před konečným sestupem seděli v hospůdce a doplňovali energii, zaslechl jsem východoevropskou angličtinu. Norský vlajky na rukávě zmátly jen Kafkyho a já měl podezření na Čechy. No jasně! Česko-slovenskej pár cestoval po ostrově docela nalehko, protože všechno nepotřebný včetně mobilního telefonu zahrabali na pláži do písku. Pět dní pak putovali od oceánu na Pico del Teide, který ční necelý čtyři kilometry nad mořem. Spali pod vrcholkem v cyklospacácích(!), zatímco všechno kolem nich zamrzlo.

Tu noc jsme všichni strávili u kostela na takovym malym pódiu skryti před větrem. Kolem nás cinkaly lahváče, voněl tabák a ze zdi na nás tupě zíral Ježíš. Ježiš.