Hjartdal vol.5

Je konec července a já píšu první příspěvek z Norska. Jaká ostuda. Bohužel jsem neměl tak nějak čas a chuti bylo taky pomálu. Několik dní v kuse jsme si s Komárem hráli se štětkama a válci a vraceli se až k večeru domu. Uvařit, skočit do řeky, pustit si film na dobrou noc a druhej den zase do rachoty.

Dneska nás od natírání vyhnal déšť, tudíž jsme si mohli dát trochu delší odpoledne. Kdyby nepršelo, šli bychom se psem ven nebo na ryby, ale asi sem měl dneska trochu línější prdel nebo mi v žilách kolovalo míň kofeinu, takže jsem zůstal v chatrči a mohl se pustit do selektování fotek. To Komár na ryby šel a přinesl mi dva pěkný pstruhy. Naučil jsem dlouholetého vegetariána zabíjet a kuchat, takže stačí už jen ty dva macky hodit na pánev a večeře je hotova. Děkuju!

Je pátek 29. a moje máma slaví narozeniny. Pátým rokem po sobě jsme si jen zavolali, protože jsem opět tady, 1 200 km vzdušnou čarou od domova…Mamko, ještě jednou všechno nejlepší, pusu!

Těch pár fotek, co je dole, jsou takový náladovky. Černobílá selekce. Trochu se furt sžívám s novym fotoaparátem a hlavně s ohniskem. Někdy mi chybí moje pevná padesátka, její bokeh a minimální hloubka ostrosti. Co mi chybí už míň je aberace a občas nepřesný ostření. Nicméně si připadam, že začínam skoro od začátku.